Robert Jíša (* 9. dubna 1970 Praha) je český producent, hudební skladatel a osobní kouč. Žije v Praze, studoval obor filmová hudba na Berklee College of Music v Bostonu. Zde byl studentem Kennetha Greenhouse.

V rámci koučingu aktuálně pracuje na dosažení akreditace ACC, PCC a MCC.

Podílel se na mnoha reklamních kampaních (JVC, Nissan, Lipánek, Marťánci, Telecom, Radegast, James Peterson, ADRA, Alkyton, Arthrostop, Jameson a mnoho dalších).

Byl a je součástí několika audiovizuálních produkcí, které se věnují tvorbě filmů, reklam, dabingu a podcastů.

Jeho tvorbu ovlivnili Giacinto Scelsi, Henryk Górecki, Krzysztof Penderecki, Bohuslav Martinů, Brian Eno a mnozí další.

V Česku vydal 22 CD, z nichž některá dosáhla ocenění Platinová deska (Pět Tibeťanů, Kouzelné vánoce s Boni Pueri) a posledních několik titulů je distribuováno mimo ČR i na amerických a britských iTunes. Například muzikoterapeutická Hudba proti nespavosti, Hlasy vesmíru, Relaxační hudba pro miminka, Egyptská kniha mrtvých a Hlasy moře.

Kromě terapeutické hudby se věnuje také skladbě filmové hudby, současné vážné kompozici, vystupuje také jako klávesista a autor s hudební skupinou Poste restante zpěváka Martina Pošty, V.I.P a Beluci j. h.. 

Zkomponoval hudbu také k televiznímu seriálu Temný kraj a s režisérem Markem Najbrtem seriál Zákony vlka.

Hudebně se podílel na audio-vizuálních instalacích Český kód, Hourglass, Aquarius na Křižíkově fontáně, Hourglass Stars v Pražském planetáriu a WÜRFELN III – Eine Essperformance v Rakousku.

Pro Novou scénu Národního divadla v Praze složil hudbu k představení Krajina těla.

Hudebně se podílel na kampaních spisovatele Jamese Pattersona podporujících čtení v USA.

Složil hudbu například k filmům Málčik a Sny o toulavých kočkách (David Sís), To hezké růžové, Maminka, Katrin a Rut, Liščí doupě, Ani málo ani moc (Petr Strnad), Někdo tam dole mě má rád, Total Detox (Roman Vojkůvka), Aquamarine, Freediving.cz (Miroslav Hrdý), Prapodivný svět, Poslední lovci, Aldabra 3D, Stingl – malý Velký Okima, Leviathan - Whale And Man (Steve Lichtag), Santini, Meine Kunst, František Drtikol – fotograf, malíř, mystik, Qui Shi-Hua krajiny – malby na pokraji viditelnosti (Miroslav Dvořáček), Sněžný drak (Eugen Sokolovský ml.), Století Miroslava Zikmunda (Petr Horký), Suntali (Bhaskar Dhungana, Nepál), Phantom, Echoes Of Time, Man With Shadow, Nekoč v Posočju (Ema Kugler, Slovinsko) a mnoho dalších. 

Většina z těchto projektů byla oceněna na mezinárodních festivalech.

Kromě filmu a televize skládá hudbu i pro divadla, například baletní představení Tanec pralesa nebo činohru Jak uvařit žábu. 

Spolupracoval s umělkyní Lindou Samaraweerovou a vídeňským divadlem Tanzquartier, v roce 2020 tam společně vytvořili představení The Endless Island Of Absence. V lednu 2022 měla v tomtéž divadle ve Vídni online premiéru jeho opera s libretem spisovatelky Elke Laznia DURST. V České republice měla opera premiéru 19. 5. 2022 v rámci festivalu Dvořákova Olomouc.

Pro Národní muzeum v Praze opatřil hudbou instalaci Voda a život a Noemova archa.

S výtvarníkem Miroslavem Hrdým a Stevem Lichtagem vytvořili multimediální projekt Hlasy světla 3D spojující symfonický koncert a 3D projekce, který byl vyznamenán na cenách OSA 2014 jako nejúspěšnější projekt roku v kategorii "Mezi žánry".

Dlouhodobě úzce spolupracuje se sborem Boni pueri, souborem Musica Florea, Milošem Vacíkem a sopranistkou Christinou Johnston.